Jirnice, kterým se pro jejich pravidelně uspořádané listy často přezdívá Jákobův žebřík, pěstovali v zahradách už naši předkové v 16. století. Dnes se tyto nenáročné trvalky vrací, aby do záhonů vnesly lehkost a trochu nostalgie starých venkovských zahrádek. Jejich jemně členité olistění připomínající kapradí vypadá krásně i v době, kdy rostliny zrovna nekvetou.
Původní druhy běžně rostou na vlhčích loukách od Evropy až po Sibiř. Díky tomu jsou jirnice extrémně odolné a silné mrazy pro ně nepředstavují žádný problém. Spolehlivě u nás přezimují a na jaře se znovu probudí v plné síle.
V zahradě jim to bude nejvíce slušet na místech, která nejsou úplně vysušená. Mají rády humózní, dobře propustnou a vlhčí půdu. Jsou skvělou volbou pro záhony, kde svými květy i neobvyklou strukturou listů jemně doplní ostatní rostliny.